Fórum pro skladatele vážné hudby

[relax]

Bylo mi líto, že zde u "angličáku" není žádné téma, tak se pokusím vytvořit jedno vyloženě debatové

Občas když tvořím hudbu mám pocit, jakoby anglický roh a hoboj mezi sebou vedli pomyslný souboj o to, který nástroj se kde hodí víc, kdo kde bude hrát silněji atd... nevím, jestli máte podobné pocity a zkušenosti, každopádně pozoruji, že oba nástroje jsou si výrazem velmi podobné a přesto tolik rozdílné. Zároveň se mi zdá, že anglický roh je v konfrontaci s hobojem možná trochu opomíjen. Často je milostná pasáž hrána právě hobojem a každý víceméně už i trochu očekává, že to tak bude - že je to dílo vhodné právě pro hoboj a paradoxně - i když nějakou takovou pasáž bude hrát anglický roh, nezasvěcený bude předpokládat, že je to opět hoboj.

Nevím, jestli jsem svůj problém popsal dostatečně jasně, každopádně otázka na vás zní: máte radši zvuk anglického rohu, nebo hoboje? Jaký nástroj používáte při kompozici radši, kdy a proč?
_________________
http://www.antonincharvat.com

[Woro]

Tak tohle je zajimave tema Nebudu psat z pohledu skladatele, protoze orchestralni skladby neskladam, ale z pohledu posluchace. Dlouho jsem byl presvedcen, ze melodii v Largu z Dvorakovy Novosvetske hraje hoboj. Ale me hudebni sebevedomi prudce kleslo, kdyz jsem se dozvedel, ze to hraje anglicky roh, o kterem jsem vlastne nikdy neslysel Takze ja podle zvuku nepoznam hoboj od anglickeho rohu, to bych je musel slyset samostatne hned za sebou, abych poznal rozdil. Ale stejne to jsou vyjimecne nastroje, ktere maji nadherny zvuk a na ktere bych si chtel nekdy zahrat
_________________
www.michalworek.ic.cz

[relax]

Tak zrovna u Larga jsem nad tím nikdy nepřemýšlel, ale asi bych byl taky na vážkách I když ten zvuk je takový temnější a drsnější, než u hoboje... no, prostě to chce mít extrémně naposloucháno. V některých polohách mi angličák mírně připomíná zvuk saxofonu - je to možné?
_________________
http://www.antonincharvat.com

[blazej]

zvukovy rozdiel medzi hobojom a anglickym rohom (alebo podla mna priznacnejsie pomenovanie je altovy hoboj, aj ked sa menej pouziva tento nazov) je minimalny. asi taky, ako medzi flautou a altovou flautou, ak nie este mensi. zvukovo su si velmi podobne a tento rozdiel ani nie je vo vacsine pripadoch, podla mna, nutne riesit a sustredit sa nan.

tak isto su si tieto nastroje velmi podobne aj co sa tyka techniky hrania. hraci v orchestri, ktory hraju na hoboj (zvycajne su 2 pri mensich orchesteroch, 4 pri vacsich) maju v zmluve napisane, ze budu hrat aj party pre altovy hoboj (samozrejme nie vsetci. vzdy len jeden). toto dokazuje, ze aj technicky su si nastroje velmi podobne.
v mensich orchestroch ani nie je samostatny hrac na altovy hoboj. jeho party hra vzdy 2. hobojista. pre je potrebne mysliet na to pri pisani skladby, aby sa nestalo, ze sucasne budu hrat 2 hoboje a altovy hoboj, resp. je to mozne, ale potom je potrebne do partitury napisat, ze sa pozaduje samostatny hrac pre a.h., co je dost nezvycajne.
podobny vztah, ako som teraz napisal je aj pri nastrojoch flauta-pikola, klarinet-basovy klarinet, fagot-kontrafagot,...


zasadny rozdiel medzi hobojom a a.h. je v rozsahu. altovy hoboj ma pisany rozsah taky isty ako hoboj, avsak znie o kvintu nizsie. toto je takmer jediny (vo vacsine pripadoch) a hlavny rozsiel v pisani pre tieto dva nastroje.
teda ak sa melodia (a najma kantileny) vyskytuje v nizsej polohe (teda cca pod g1) bez vahania je potrebne pouzit a.h., prip. fagot, aj ked zvukovy rozdiel by uz bol vacsi. ak by hral tuto melodiu hoboj, neznelo by to dobre, bolo by to tvrde, neohrabane, pri slabsej dynamike(od p vratane nizsie) dokonca tazko hratelne.
toto je, podla mna, hlavny dovod preco v 2. vete dvorakovej 9. symfonie hra melodiu altovy hoboj a nie hoboj. rozsah melodie klesa az ku des1 a tato cast skladby je v p. to by pri hoboji znelo zle a kedze tato melodia ma byt "vtierava" potom bolo potrebne bez vahania pouzit a.h.
altovy hoboj sa vyskytuje tiez aj v dvorakovej 8. symfonii a v prvej vete hra len zo 4 takty. tiez iba kvoli tomu, ze autor potreboval zvuk hoboja, avsak melodia bola prinizko pre tento nastroj, a tak "musel" pouzit a.h.


pri takychto nastrojoch ako je hoboj, a.h., trubka, pozauna a pod. je tiez potrebne davat si pozor pri pisani skladby na to, aby hrac nezacinal hned vysokym tonom v ramci svojho rozsahu. je to tazko hratelne (co je pekne pocut hned pri introdukcii svatenia jari), pretoze strojcek na nastroji sa musi "rozhybat", "zvyknut si". treba na to mysliet, tak ako aj na mnohe, mnohe ine specifika nastrojov v orchestri.


tot vsjo, co som asi chcel povedat.
treba poznat aj tie namejsie detaily medzi nastrojmi, aby skladba bola v realnom zivote dobre hratelna a aj znela dobre. preto je vhodne sa porozpravat o tom s niekym, kto tomu dobre rozumie (zvacsa skladatelia a dirigenti, resp. hraci v orchestri )